Los turnaje nám přisoudil známé z minulého ročníku, kdy jsme se opět potkali s Libercem a Porubou. Pětici doplnili týmy z Karviné a známí ze sezony Hornets Brno. První den nás čekal jediný a papírově nejsilnější soupeř skupiny a Liberec. Zápas měl bohužel jednoznačného vítěze a nám se nepodařilo v zápase vůbec nic. Promluva po zápase trenérů a lídrů týmu vzala za své a druhý den to byl jiný tým. Porubu jsme od první do poslední minuty tlačili a jen díky neproměněným šancím skončilo utkání 2:1 pro Aligators. Podobně herně jsme tlačili i Hornets Brno a výsledek 4:0 s ubráněným oslabením 5v3 byl velkou lahůdkou. Večer jsme si měli dojít pro vítězství a potvrdit páteční dominanci. Hráči však laxně vstoupili do utkání a přes všechny snahy soupeř trestal každou chybu. Trenéři celý večer hledali, jaký impulz by týmu dodali a dohodli se, že hráči si v rámci příprav na sezónu sestaví, zorganizují tým a budou mít vše pod jejich správou. Trenéři zůstali mimo a viděli, kam se tým za posledních pár měsíců posunul. 12:0 proti Židenicím, hladký postup do dalšího kola a natěšený tým na Tatran. Papírově jasný souboj, ale soupeř nevěřil, jak se zápas vyvíjí, jak se pereme o každý míček a hrajeme vyrovnanou partii. Zápas nakonec urvali, přesto nám smekli poklonu, že se takhle s nikým ještě na turnaji nenadřeli a my si odnášeli i přes prohru týmový dojem. Jedinou kaňkou je zranění elitního obránce, který si přivodil nepříjemný výron kotníku a bude velkou část přípravy mimo hru.

Rád bych všem poděkoval jménem realizačního týmu a věřím, že zkušenosti a týmovou hru ukážeme v sezoně.

Lukáš Růžička