Dlouho jsem přemýšlel, jak se s touto sezonou rozloučit pomocí článku. Nakonec jsem zvolil způsob ohlédnutí za základní částí a play down. Jako bonus jsem vám připravil rozhovory s těmi nejdůležitějšími. Samozřejmě každý, kdo odehrál aspoň jednu minutu, v této nelehké sezoně je důležitou součástí týmu.

Základní část:

Byli jsme zvyklí v minulých sezónách na domácí neporazitelnost. Hala v Hodoníně nebo v Rousínově byla pro naše soupeře zakletá. To se nám bohužel tento rok nepodařilo – jen 6 vítězství. Nejvíce mrzí domácí prohry se Žďárem a Horní Suchou. To nás stálo play off. Venku to bylo tradičně ještě horší. Jenom dvě výhry s týmy, které skončily za námi – Bystřice a Havlíčkův Brod. Celkové skóre 129 vstřelených branek a 122 obdržených, celkově tedy plus 7 vstřelených branek. Konečné skóre mohlo být ještě lepší, ale nezvládli jsme zápasy s Gullivers Brno a Rožnovem, které jsme prohráli o více než 5 branek, nám skóre pokazili.  

Nejlepší střelec týmu základní části a zároveň kapitán Tomáš Líznar zatížil konta soupeřů 33 přesnými zásahy.

Celkově tedy 27 bodů po základní části, na play off tento rok bylo třeba 32 a výše bodů. Takže letos to prostě nestačilo.

Tým prodělal velkou hráčskou a trenérskou obměnu. Hodně zkušených hráčů dalo svůj prostor mladším a méně zkušeným spoluhráčům. Tím pádem je to příslib do dalších sezón.

Výborně zapadli noví hráči, kteří hrávali nižší soutěže:

  • Brankařská dvojice Píše – Rychlý patřila k oporám týmu.
  • Michal Šíma zvednul druhou formaci a dal jí tolik potřebný klid.
  • František Chmela zapadl do naší obrany díky své píli a houževnatosti velice dobře.

Škoda dlouhodobých zranění Kejíka a Hose. První jmenovaný přišel o celou sezonu. Jejich místo musel často nahrazovat i trenér Pavel Volek, který samozřejmě svojí velkou florbalovou kvalitou stačil oba hráče nahrazoval. Bohužel trenér potřebuje udílet pokyny hlavně na střídačce. Jenže takový „luxus“ si Pavel mnohdy dovolit nemohl.

Play down:

Část soutěže, která je považovaná za nejméně oblíbenou. My jsme narazili na soupeře z Havlíčkova Brodu. Oba týmy šly do série v úplně jiném rozpoložení. Náš tým nikdy před tím play down nehrál. Navíc jsme prakticky do předposledního kola bojovali o účast v play off, což nás stálo hodně sil.  Oproti tomu tým Havlíčkova Brodu, který od Vánoc věděl, že tuhle část sezony bude hrát play down. Takže se na sérii mohl připravovat 2 měsíce a hlavně uspořit síly. O vyrovnanosti série tedy nebylo pochyb.

Navíc když se Dragonům podařilo hned v úvodním zápase „vyloupit“, do té doby nedobytnou halu v Rousínově. A zápas vyhrát velice efektivní hrou 4:5.

Druhý zápas v Rousínově už jsme si dokázali pohlídat a vyhrát jednoznačným rozdílem.

Za stavu 1:1 se série přesunula do Havlíčkova Brodu.

Sobotní zápas zastihl Havlíčkův Brod ve velké formě a jejich ukázkové brejkové situace je dovedly k druhému bodu v sérii.

Nedělní zápas byl pro nás tedy kritický, protože domácí měli „match point“ v sérii. Tím pádem výhrou mohli celou sérii ukončit. Naštěstí jsme velice těžké utkání zvládli a vrátili celou sérii k nám.

Rozhodující zápas se odehrál v Tuřanech. V zápase jsme dominovali, Havlíčkův Brod stačil našemu tempu jen polovinu utkání, a to ještě jen gólově. Zápas jsme dovedli k vítěznému konci a tím i celou sérii – 3:2 na zápasy, záchrana Národní ligy.

Celá série byla hlavně o brankařích. Trenér Volek se rozhodl pro Rychlého. Ten dokázal celou sérii zdatně konkurovat havlíčkobrodskému Martinu Frühbauerovi, který naše střelce v některých situacích dostával do stavu beznaděje. V produktivitě tým nemohl táhnout nikdo jiný než Lukáš Gregr, který má za sebou opravdu parádní sezonu. V sérii odehrál 4 utkání a nasbíral v nich 13 kanadských bodů.  

Trenéru Volkovi se podařil ještě jeden tah. Oživit náš tým zkušenými hráči, kteří minulý rok na plný úvazek fungovali v A-týmu. Martin Houšť odehrál v sérii 4 zápasy a Ladislav Dufek 2. Oběma patří velké díky! Pomohli nakopnout unavený tým a jejich zkušenosti (kanadské body J) pomohly zachránit Národní Ligu pro Aligátory. 

Rozhovory:

Myslím, že nyní je praví čas, aby se nám vyjádřili k uplynulé sezoně, klíčové osobnosti týmu.

Trenér – Volek:

Byl v těžké situaci, tým byl prakticky nový, plno mladých hráčů, nově příchozí na důležitých postech a plno zranění – při kterých musel i sám naskočit jako hráč.

 Ahoj Pavle, všichni víme, že nejsi trenérským nováčkem, naše Áčko mužů si v minulosti několikrát vedl, jak jsi spokojený s uplynulou sezónou?

Zdravím všechny fanoušky florbalu zvlášť ALIGATORY. Od začátku této sezony jsem věděl, že to bude hodně náročná sezona a navíc nás celou sezonu zlobila zranění. Bohužel mladí kluci se musí ještě nějaký rok vyhrát. Doplatili jsme na to, že mladí kluci nedostávali prostor v minulých sezonách. Žádný trenér nemůže být spokojený, když se hraje o sestup, navíc, když tomu věnuji tolik času. Mrzí mě, že spoustu hráčů neumí přijmout kritiku a pořád se na něco vymlouvá a utíkají od problému. Věřím, když přijmou jiný názor, tak je to může posunout jak dál ve florbalu, tak i v životě.

Všichni víme, že jsi úspěšný trenér mládeže, v současném týmu máš kluky, které vedeš florbalem už od jejich začátků, jaký to je pocit si s nimi nyní zahrát za muže?

Z jedné strany jsem rád, že si mužů zahrát s hráči, které jsem trénoval od mala. Věřím, že i oni mají stejný pocit. Mě spíš mrzí, že jsem za svou kariéru vychoval spoustu mladých hráčů, kteří prostě ze dne na den skončí a neuvědomí si, kolik času jsem jim věnoval. Kolik peněz to stoji klub a hlavně zapomínají co pro ně trenér (kamarád) udělal. Věřím nebo aspoň doufám, až si přečtou tento článek, že se nad sebou aspoň minutku zamyslí. Až oni budou rodiči a jejich dítě bude chodit do nějakého kroužku, že ho podpoří a budou se mu věnovat a podporovat lidi co pro jejich dítě dělá.

Jaké budou další tvé florbalové kroky? Hráč, trenér, otec? J

Já od 3 let sportuji a zatím nechci končit s žádným sportem, co dělám. Jestli budu pokračovat, jako trenér to je na vedení klubu. Na závěr bych chtěl poděkovat své ženě, a synkovi Davídkovi.

Nejdůležitější hráč – Gregr:

Lukáš tým táhl a nebýt jeho zranění na konci sezony určitě by kanadské bodování Národní ligy vyhrál, naštěstí se dal do pořádku na play down a tým táhl k záchraně dalšími důležitými brankami.

Ahoj Lukáši, ty máš za sebou prakticky druhou sezónu v Aligátorech, jaký v nich vidíš rozdíl?

Největší rozdíl vidím zejména ve složení týmu.

Po loňské sezóně spoustu hráčů skončilo, přestoupilo nebo z různých důvodů letošní sezónu vynechalo.

Dostali tak šanci především mladší hráči nebo nově příchozí, pro které to byla mnohdy vůbec první zkušenost s takovou soutěží.

Letošní roční se ti opravdu povedl, táhl jsi mužstvo, dlouho jsi bojoval o vítěze kanadského bodování základní časti, měl si nějakou zvláštní letní přípravu na tento ročník? Nebo v čem vidíš tvůj bodový progres?

Žádná speciální příprava se nekonala. Myslím, že mi letos nejvíce pomohl, jak mi hokejisti říkáme: “větší ice-time”.

Trenéři mi dali mnohem více prostoru ve hře než v teď už předloňské sezóně a mohl jsem být na hřišti v klíčových momentech utkání.

Důležitým faktorem byla i výborná spolupráce se spoluhráčema z lajny, kdy se nám letos všem poměrně dařilo.

A samozřejmě často pomohlo i pověstné štěstíčko 🙂

Letos bylo play down , jak dostat mužstvo zase do play off příštího ročníku? Je v tom vůbec nějaký rozdíl?

Rozdíl to určitě je a definoval bych to asi takto: v play off “můžeš”, ale v play down “musíš”

Dostat se do play off bývá cílem většiny týmů a bere se to jako úspěch. Zde se potom může stát cokoliv.

Naopak play down je část sezóny, kterou nikdo hrát nechce. Je zde hrozba sestupu do nižší soutěže a o to víc je to náročnější na psychiku hráčů i celého týmu.

Nám se díky bohu povedlo v neskutečně těžké sérii zvítězit a tím se udržet v soutěži, což bylo pro další ročník klíčové.

Jestliže se máme příští rok dostat zase znovu do play off a být úspěšnější než letos, tak určitě je potřeba spoustu věcí změnit a přistoupit k tomu daleko zodpovědněji.

Hlavně bychom měli udržet tým a partu z letošní sezóny, ostatní detaily a plány na další rok bych ale rád nechal na kompetentnějších členech týmu a klubu.

Na závěr bych se chtěl vrátit k našemu poslednímu zápasu a poděkovat všem fanouškům, kteří na zápas dorazili a přišli nás podpořit. Moc děkujeme.

Bylo by hrozně fajn, kdyby takové množství, klidně i jednou tolik, lidí chodilo na každý zápas a pokud možno do naší vlastní haly.

Speciální poděkování:

I když se to nezdá důležité ale doprava v našem florbalovém klubu a následná logistika je neskutečně těžká. Celý náš tým se skládá po celém jihomoravském kraji (Boskovice, Bučovice, Brno, Hodonín, Klobouky, atd.). Takže tohle poděkování patří těm, kteří neúnavně brali automobil, aby naložili své spoluhráče, kteří zatím nedisponují autem a dovezli je na trénink nebo zápas (domácí nebo venkovní). Nechci jmenovat, oni vědí! Samozřejmě vím, jak je to pro nás všechno těžké finančně, díky všem co do florbalu ty peníze investujete!  

Předseda klubu Hála, pár slov k fungování áčka:

„Fanoušci si jistě řeknou, bojovalo se o udržení v soutěži a tedy je to neúspěch. Já si to ale nemyslím. A-tým začal dávat šanci mladším kluk. To sice letos znamená místo boje v play off, boje v play down, ale z hlediska budoucnosti jak A-týmu, tak klubu je to správný směr. Nejen že se mladí kluci zapracují a díky tomu budou časem plnohodnotní hráči Áčka. Ale je to dobrá motivace pro ty mladší hráče na sobě pracovat, když vědí, že se do Áčka dostanou. Celou sezónu jsem klukům moc fandil a nepochyboval o tom, že Národní ligu udrží. Gratuluji jim a děkuji za odvedenou práci. Věřím, že další rok už budou bojovat o postup v play off.“

Sestřih branek Aligátorů v play down: