Před sobotním utkáním proti Bystřici nám poskytl rozhovor útočník Patrik Jedlička. Třetí nejlepší střelec týmu prozradil mimo jiné jak se tým oproti loňskému roku změnil.

Kádr se oproti loňské sezoně hodně změnil. Navíc se pohybujete mimo pozice pro play-off, což je v porovnání s minulou sezonou velký rozdíl. Jak se s tím jako tým vypořádáváte se ztrátou spousty hráčů a propadem v tabulce?

Je pravda, že tuto sezónu je to úplně jiný tým. Odešli někteří zkušení hráči a naopak nyní víc hrají mladí. Změnil se i styl hry, vždycky se hrálo především na brejky, což se ještě pořád dost hraje, ale oproti minulým sezónám se víc soustředí na držení míčku a postupný útok.

Asi se čekalo, že nebudeme atakovat první příčky tabulky, protože to chce čas, než si ty změny sednou, ale nemyslím si, že hrajeme tento rok špatně. Stačí se podívat na výsledky, téměř každý prohraný zápas je o jeden gól a snad až na zápasy s Telnicí, která je na tom florbalově úplně jinde, jsme dokázali být každému týmu velmi důstojným soupeřem a byli zápasy, kdy jsme byli i lepším týmem. Ale asi nejvíc nás trápí finální fáze a zakončení, což se ukázalo i o víkendu v Horní Suché, dále nedisciplinovanost, nedostatečné soustředění se na zápas, to jsou momenty, které nás velmi sráží a je to ten jeden gól, který nám ve spoustě utkání chybí.

Nám nezbývá nic jiného než zachránit tuto sezónu a setrvat v Národní lize a myslím si, že příští sezóna může být naprosto odlišná. Každopádně to chce teď poslední zápasy zabrat. Teoretická šance na play off tady ještě je. Ale i když to neklapne, tak je potřeba si zajistit co nejlepší výchozí pozici pro play down a taky pro psychiku je každá výhra velmi důležitá.

 

Tobě osobně se však daří. Máš na svém kontě již dvanáct branek, což je třikrát více než minulou sezonu.

Dostávám na hřišti víc času, což se projevuje i v počtu branek. Taky postupně měním moji hru, byl jsem zvyklý z mládežnických kategorií až příliš držet balonek a někdy si to stále neodpustím, ovšem v mužích není čas na nějaké zastavování a přidržování míčku. I má role v týmu se změnila, teď už nejsem ten junior, který se zapracovává do týmu, ale měl bych už výrazněji pomáhat vyhrávat zápasy. A samozřejmě nesmím zapomenout na spoluhráče, bez jejichž přihrávek bych ty góly taky nedal.

 

V posledním zápase v Horní Suché si výrazně přispěl k získání bodu. Vstřelil si dva góly, ale také jsi inkasoval tvrdý úder do hlavy. Jaký byl zápas z Tvého pohledu?

Jak již jsem zmiňoval, příliš doplácíme na neproměňování šancí a zápas s Horní Suchou tomu byl zářným příkladem. I když jsme si vytvořili více gólových šancí, tak soupeř nám uštědřil lekci z efektivity. Na vstřelení branky se strašně nadřeme, potom stačí chvíle nepozornosti a protihráči nám naprosto jednoduše dají gól. A je to zápas co zápas.

Já osobně jsem sice vstřelil 2 branky, ale minimálně jednu jsem taky zavinil špatnou nahrávkou, bohužel tuto sezónu nestíhám tréninky a nemám potřebný klid na hokejce.

A k tomu úderu do hlavy asi tohle. Běžel jsem pro míček k mantinelu, mírně jsem se předklonil a soupeř již nestačil zastavit, ačkoliv mě z toho hlava trochu bolí i nyní, tak zákrok to nebyl úmyslný a soupeř se mi byl na střídačku i omluvit.

 

Poslední dobou hraješ s Michalem Šímou, který se k týmu připojil v průběhu sezony ze Šumperka. Jak se ti s ním hraje?

Musím říct, že s Michalem se mi hraje dobře, na rozdíl ode mě míčky zbytečně nepřidržuje, a když si seběhnu na lajnu a jsem volný, tak od něj vždycky můžu čekat přihrávku.  Umí hrát dobře do obrany a takový centr mi vyhovuje, jelikož já jsem do obrany slabší. Zároveň však umí i podpořit útok a rozdat přihrávky. Takže za mě spokojenost.

 

Na play-off ztrácíte nyní 6 bodů. Věříš ještě, že se do vyřazovacích bojů podíváte?

Stále je ve hře 12 bodů, tudíž teoretická šance na play off tady je. Ale jestli se chceme dostat do play off, tak se již nesmíme dopustit žádného zaváhání, zbývající zápasy je třeba vyhrát a doufat ve zkrat týmů nad námi. Nyní je ovšem pro pohodu v kabině životně důležité vyhrát domácí zápas proti poslední Bystřici a nejlépe větším gólovým rozdílem.

 

Otázka od fanouška- kdy si myslíš že si zahraješ s bráchou za Aligators?

Jedno je jisté, příští sezónu to ještě být nemůže, protože bude stále dorostenec. Takže nejdřív to jde až po příští sezóně, ale záleží na tom, jestli bude chtít hrát za juniory v Bulldogs nebo zkusí hned mužskou soutěž a taky velmi záleží na jeho výkonnosti. Ale rozhodně by bylo zajímavé hrát s bráchou, aspoň bych měl koho komandovat (smích).

 

A něco pro fanynky – jsi zadaný?

To nebudu komentovat (smích).