Když se podíváme na výsledky našich nejmladších družstev (přípravka, elévové a mladší žáci) musíme si říct, že nejsou moc dobré. Proč tomu tak je? Proč se třeba více daří chlapcům z Bučovic, hrající pod naší hlavičkou? Vydal jsem se proto na turnaj přípravky i elévů a také jsem si promluvil s trenéry, abych našel problém a případně i řešení.

    V posledních dvou letech jsme měli jako klub velký nárůst nových hráčů, díky tomu narostl počet družstev, což je jistě pozitivní pro náš klub. Nastává ale problém. Máme malý počet trenérů a nestačí i kapacita tělocvičen. To znamená, že když se v malé tělocvičně v Kloboukách, v Sokolovně v Šitbořicích, v Brumovicích a v Orlovně v Moutnicích sejde 20 dětí a je na ně jeden trenér, nikdy nebude takový trénink kvalitní. Např. na tréninku Bulldogs trénuje 20 dětí ve velké hale. Mají hlavního trenéra a několik asistentů. My bohužel nemáme velkou halu, máme jen malé tělocvičny, které mají taky omezenou kapacitu, a tedy není možnost rozdělit třeba těchto 20 hráčů na dvě skupiny na více dní. Nemáme ani dostatek trenérů, třebaže od letošního roku jsou naši trenéři díky dotaci státu částečně placeni. Mnozí mladí raději půjdou na brigádu, než aby trávili čas trénováním dětí.

   Samozřejmě těch problémů je víc, například nezkušenost hráčů. Když v kategorii mladších žáků dojde do týmu nováček a my jej vezmeme na turnaj, nemůže zákonitě stačit ostatním hráčům, co hrají již několik let. Tedy je třeba více trpělivosti a podpory, ze strany rodičů. V těchto kategoriích není hlavním cílem výsledek, ale postupný pokrok, vztah ke sportu a zdravému životu. Ale i jiné cíle, jako vytváření dobrého kolektivu dětí, vychova k zodpovědnosti, cílevědomosti a podobně. Dalším problémem jsou i měnící se počty hráčů na turnajích. Na turnaj přípravky a elévů, kde se hraje 3+1 se jednou sejde 7 hráčů a podruhé zase 12 hráčů. Do soutěže nemůžeme přihlásit o družstvo víc, protože nemáme jistotu, že vždy budeme mít dost hráčů. Na druhou stranu, když na turnaj dojede 12 hráčů, pořádně si nezahrají. V neposlední řadě je problém i to, že naše malé tělocvičny nám dovolují trénovat jen hru tři na tři, ale mladší žáci hrají už pět na pět. Ale nejbližší tělocvična, kde by se dalo trénovat je v Dambořicích a tam máme možnost trénovat jen jednou týdně. Mnoho hráčů nemá ani možnost se na trénink dopravit. I tak tento jediný trénink za týden je plně zaplněn a více hráčů už by se pomalu na trénink nevlezlo. Když k tomu připočítáme i přístup hráčů, kdy někteří hráči chodí na tréninky dost nepravidelně, a přitom chtějí zápasy hrát, není se čemu divit, že sice máme kvantitu, ale ne kvalitu. U děvčat vzhledem k jejich menšímu počtu tolik problémů nemáme, proto mají i lepší výsledky.

   Jak vidíte, tak problémů je dost a našlo by se toho daleko víc. Například v Šitbořicích jsem dělal každý rok nábor nových hráčů ve škole. Letos jsem jej ještě neudělal, jelikož není již prostor kde a kdy nováčky trénovat. Zvlášť když v Šitbořicích skončil fotbal dětí a i bez náboru přibylo pár nových hráčů. Když k tomu připočítáme i velký zájem těch nejmenších děvčat ze Šitbořic, už není další prostor. Po mém odstěhování ze Šitbořic, musí jezdit na tréninky trenéři ze Sokolnic a Brumovic, jelikož v Šitbořicích se žádný trenér nenašel.

Problémy jsou ale od toho, aby se řešily. My hledáme řešení, ale není to jednoduché. Především bez podpory rodičů, obcí i našich hráčů a fanoušků se to neobejde. Základ je asi v tom, najít lidi, kteří by se dětem věnovali. Ve Švédsku to třeba řeší tak, že na trénink jezdí jeden hlavní trenér a jemu pomáhají rodiče jako asistenti, kteří se různě střídají. Dále je potřeba najít nové trenéry, a to jak z řad hráčů, tak i rodičů. Dále to chce najít více prostorů na trénování. Když to bude mimo obec hráčů, musíme najít rodiče, dědečky apod., kteří by hráče na trénink dovezli. Můžeme zavést i systém odvozů, aby se rodiče postupně vystřídaly a pak se dá i častěji trénovat i v Dambořicích. Určitě by pomohlo zorganizovat pár mimo-ligových turnajů, jako byl minulý rok klubový turnaj přípravky, ale problém je z organizací. Většina našich trenérů buď trénuje dvě družstva, nebo při trénování hraje, není už čas na organizaci. Museli by se zapojit rodiče a hráči klubu. My jako klub chceme zapracovat na kvalitě tréninků. Trenéry a případně i další zájemce o trénování pošleme na školení. Sami plánujeme semináře pro naše trenéry. Určitě to sami nezvládneme. Potřebujeme pomoc našeho okolí, hráčů a především rodičů. Proto prosíme všechny rodiče, prarodiče, hráče i fanoušky, aby se každý zamyslel, jak může pomoci. Chápeme, že ne všichni, a ne pořád se můžete zapojit. Ale i malá pomoc, třeba jen s organizací turnaje, odvozu hráčů na trénink, sehnání dalšího tréninkového prostoru nebo sponzora. Věřím, že se nám to společnými silami povede a spolu s kvantitou se zvýší i kvalita hry našich nejmladších týmů 🙂

                                                                                               Jaroslav Hála – předseda klubu

Úvodní foto: trénink přípravky Orlovna Moutnice, na malou tělocvičnu je 25 dětí opravdu moc

Foto 2x: Klubový turnaj 26.3.2017 v Šitbořicích

   

Foto: trénink sokolovna Šitbořice                           Foto: tělocvična Klobouky u Brna

 

 

Odkaz na záznam z turnaje:

https://www.youtube.com/watch?v=PIVTxaGgnvY 

Odkaz na rozhovor s týmem elévek:

https://www.youtube.com/watch?v=JpAXBnNfqgQ