Už na začátku sezony se neočekávalo moc od letošního týmu dorostenců. Většina opor z minulé sezony (hráči ročníků 2000) dovršili svého věku, a přesunuli se zase o kategorii výše. Tým opustilo celkem 5 hráčů, kteří museli býti nahrazeni hráči z mladší kategorie, tedy starších hráčů (ročník 2004). Kádr byl tedy mladý a bez mnoha zkušeností.

V prvních zápasech se tým především potýkal s věkovou a výškovou nesrovnalostí. Mladí kluci, hrající první rok za dorostence, měli strach z vysokých hráčů v lize. Kámen úrazu však byl v obraně. Právě ta trpěla asi nejvíce, protože odešla hnedka trojice zkušených hráčů. Bylo tedy vidět, že mladší kluci nemají ještě tolik zkušeností s rozehrávkou a dorosteneckou hrou. Co si budeme povídat, dorostenecká liga je zase o něco rychlejší než starší a mladší žáci. V první půli sezony jsme se mohli spokojit pouze s remízou nebo prohrou. Většinou rozhodovala naše nezkušenost, kdy například za stavu 6:1 soupeř v poslední třetině dorovnal na 6:6. Ale i tak se kluci stále zlepšovali a sbírali zkušenosti.

První převrat se uskutečnil na domácím turnaji ve Slavkově. Na tento zápas přijelo pouze 7 hráčů z důvodů křížení juniorské soutěže a orelské soutěže starších žáků. Hráči tedy byli ve vysokém tempu, jelikož nemohli střídat a hrát klasicky na 3 útoky.  Bezchybná obrana a rozjetý útok (Šubík, Kalus, Pučálka) nakonec dokázali zvítězit nad soupeři z Mikulova a Gullivers Brno vysokým výsledkem, a připsali si tak konečně 2 výhry do tabulky.

 V druhé polovině sezony se mladí hráči začali více prosazovat. Bohužel nás opustili někteří hráči, a tak jsme měli k dispozici po zbytek sezony pouze 14 hráčů. Hrálo se tedy na 4 obránce a 8-9 útočníků. Možná i tento faktor pomohl hráčům se dostat do tempa a předvádět lepší výkony. V některých zápasech jsme dokonce bývali i lepším týmem, avšak štěstí nám nepřálo. Nakonec jsme tedy sezonu zakončili v Brně, kde jsme v prvním zápase porazili Moravany 7:2 a ve druhém prohráli se Slavkovem 1:7. Sezónu jsme ukončili na konečném 8. místě v tabulce ze 13. Týmu se tedy moc nevedlo, ale někteří z hráčů zažili svoji nejproduktivnější sezonu. Kapitán Tomáš Kalus, který nasbíral za sezonu 51 bodů (23+28) skončil na 3. místě v celkovém kanadském bodování. Jiří Šubík s 48 body (31+17) na 5. místě a Radek Pučálka s 35 body (23+12) skončil na krásném 13. místě. V týmu skončila hnedka pětice hráčů ročníku 2001 a to Tomáš Kalus, Jiří Šubík, Jiří Daniel, Ondřej Langr a Michal Hladký.

Komentář kapitána Tomáše Kaluse

V letošní sezoně jsem neočekával velké výkony. Na prvních turnajích jsme se však trápili a v první půlce sezony jsem neviděl žádný směr ani cíl. Po domácím turnaji ve Slavkově jsme však dostali nový impulz a já se rozhodl pomoci týmu. Začal jsem pomáhat mladším hráčům, dávat jim nějaké rady a také pomáhat trenérovi s taktikou. Myslím si, že se to trošku na hře i projevilo. Soustředil jsem se však i na svoje výkony, abych pomohl týmu. Myslím si, že jsem i pomohl, Třetí místo v „kanadě „snad o něčem vypovídá. Tato sezona pro mě byla poslední v dorostu a parádně jsem si jí užil. Škoda, že jsme ligu nevyhráli, ale tak snad někdy příště. Parádní kolektiv a týmový potencionál. Klukům se snad bude více dařit v další sezoně. Děkuji spoluhráčům za sezónu, a přeji mnoho úspěchů do budoucna.“

Jak vidí sezonu obránce Petr Hejl

„Letošní sezóna byla velice zajímavá, a to především kvůli tomu, že jsme nedokázali předvádět konstantní výsledky. Jednou jsme hráli vynikající kombinační hru a další turnaj jsme si nedokázali přihrát ani na krátkou vzdálenost. Zkrátka se projevil fakt, že máme nejmladší kádr v lize a některým hráčům tudíž chybí herní zkušenosti.

Pokud bych měl říci své osobní zhodnocení z pozice obránce, řekl bych, že to byla sezóna velice náročná, ve které si obránci užívali velké množství přečíslení a řešení situací vyplývajících z chyb v útoku. Na druhou stranu mě potěšilo, že jsme fungovali jako jeden kompaktní celek, který dokázal flexibilně reagovat na hru soupeře.

Je nutno dodat, že naše ofenzíva těžila ze zkušeností elitních útočníků, kteří už příští rok za dorostence hrát nebudou. Proto jsou mé vyhlídky do příští sezóny poněkud bledší, ale nechci být pesimistický. Každá sezóna nabízí naprosto odlišný vývoj, takže se nechám překvapit.“

Hodnocení trenéra Martina Slabého

„S kompletním týmem dorostu jsem odjel celkem tři turnaje, tedy šest utkání. Z celkového pohledu není individuální kvalita špatná, mnohem více jsme však pokulhávali v týmové souhře. Po většinu času jsme drželi míček na svých florbalkách, ale příliš se nám nedařilo na útočné polovině. Vždy nám chyběl moment překvapení, kvalitní finální a před finální přihrávka. Několikrát jsme se vůbec nedokázali dostat do vyložených šancí, i když jsme opticky měli velkou převahu.

Na hře v obranném pásmu také musíme zapracovat. Soupeři se až příliš lehce dostávali do střeleckých možností.“

Jako velké pozitivum jsem viděl zapracovávání starší žáků do tohoto týmu. Pevně věřím, že příští sezónu již budou hrát mnohem důležitější role, než tomu bylo letos.  Rovněž mě také potěšilo nasazení hráčů i za nepříznivého stavu. Je také fajn, že dokážeme soupeře zavřít na jeho polovině, ale musíme se hlavně dostávat do šancí, na což se v přípravě určitě zaměříme.

V předsezónní přípravě se dále musíme zaměřit na zlepšení fyzické kondice (především na rychlost a obratnost) a na zlepšení přihrávek. V těchto věcech jsme podle mého za soupeři nejvíce zaostávali, a pokud se máme v příštím roce posunout, musíme tyto činnosti zvládat mnohem lépe.“